databáze neobsahuje novinky
ornament okolíčára

 

Bolfánek
Návštěvník Chudenic si zajisté dopřeje výstup k vyhlídkové věži zvané Bolfánek, odkud přehlíží lesy v širokém okolí Chudenic. Málokdo však ví, že věž je pozůstatkem kostele svatého Wofganga.

Tento světec, původně biskup v bavorském Řeznu, měl zásluhy o rozšíření křesťanství v Čechách za knížete Boleslava II. a přispěl ke zřízení biskuppství v Praze (1973). Připomeneme si starou zprávu o skupině předsvavitelů starých českých rodů ( mezi nimi tušíme také Černína), které se daly v Řezné pokřtít. Zde je nepochybně počátek tradice černínského rodu.

 Stará rytina nám zobrazuje kostelík sv. Wolfgang u Chudenic, na který pamatoval později (1650) svým odkazem hrabě Heřman Černín. Do tohoto kostelíka přicházeli o pouti (21.října) poutníci ze širokého okolí.Pozdější chudenický pán, hrabě František Josef Černín, se rozhodl pro stavbu nového, většího kostela. Vyžádal si plány od architekta a zároveň stavitele Františka Maximiliána Kaňky (plány se dochovaly).V protokolu z roku 1721 se dočteme, že tehdejší správa chudenického panství plánovala na příští rok přípravu potřebného stavebního materiálu. 5. ledna 1730 tehdejší hejtman chudenického panství Ondřej Brettschneider upozorňoval vrchnost, že zbývá ještě opatřit do kostele varhany a dva zvony.O kostel se potom staral poustevník z třetího řádu františkánů ( prvním byl Jiří Benedikt Link), který kostel otvíral a zavíral a zvonil na zvony.V důsledku známých proticírkevních opatření císaře Josefa II. byl kostel sv. Wofganga zrušena a zbourán, inventář kostela byl rozdělen do kostelů v širokém okolí. Zůstala jen věž kostela- Bolfánek.


Zámecký park a krajina
Městečko Chudenice leží v přírodním prostředí, které patří k relativně nejčistším v západočeském regionu. Stejně tak má, na naše současné poměry, poměrně zachovalou hospodářsky využívanou krajinu, která je obvykle determinována především rozptýlenou spontánní zelení středního a vysokého patra. Kolem Chudenic je tato vysoká zeleň - stromy- výsledkem cílevědomé krajinotvorné činnosti, jejímž kompozičním akcentem je zalesněný vrch Žďár se 45 m vysokou věží Bolfánkem a centrem zámek Lázeň s parkem.

Začátek cílevědomé úpravy krajiny v estetických formách je ve dvacátých letech 19. století. Tehdy dal při vývěru léčivého pramene postavit majitel panství hr. Jan Rudolf Černín lázeňský dům, později přistavět i velký skleník. Na jeho příkaz bylo započato s úpravami okolí v duchu začínajícího "anglického" krajinářského slohu. Tyto úpravy lze rozdělit do dvou zásadních etap.
V první etapě je vegetačním základem soubor dřevin domácí provenience. Z "cizokrajných a vzácných stromoví jsou používány dřeviny ovocné, jejichž výsadby se prolínají s dřevinami s výsadbami druhů "pouze" estetických. V nich jsou ovšem obsaženy i exoty, ale zdomácnělé. Souběžně

s tím pokračují terénní úpravy, výstavba cest a procházkových pěšin a dobové zařízení romantického lázeňského parku - lavičky z březových a bukových tyčí. Jsou zachovány i zprávy o zahraničních dodávkách skleníhových rostlin, semen, cibulí i roubů ovocných druhů, stejně tak o dodávkách firem tuzemských. Pro rekultivaci a modelaci terénu pro park po vyklučení části lesa a keřového porostu bylo užito vytěžené rybniční bahno.

Již v roce 1826 byla dokončena stavba lazeňského domu a úprava jeho okolí i základ krajinné kompozice, včetně přestavby věže, zbylé z kostela sv. Wolfganga. Práce této první etapy kulminovaly ve třicátých letech, kdy je vedle výstavby rybníčků věnována zvláštní pozornost dálkovým komponovyných průhledům do krajiny, rámovaných modelovaných porosty z lesního komplexu i novými výsadbami. Součástí těchto úprav jsou již i výsadby dlouhých alejí kolem cest daleko do krajiny. Velmi důležitý počin z této doby, který tak výrazně kultivuje krajinu dodnes, jsou výsadby soliter, skupin stromů i bosketů v zemědělsky obhospodařované krajině, které byly komponovány jako cíle i rámy dálkových pohledů.

Od počátku třicátých let participoval stále sílíci měrou na správě černínských panství a na utváření krajiny a parku v Chudenicích jedniný syn Jana Rudolfa - Evžen Černín. Jeho vlivem lze označit počátek druhé etapy ve vývoji chudenického parku. Je charakterizována počínající módou a posléze bohatým užitím exotických dřevin, dovážených zejména ze zámoří, a rozvojem šlechtění okrasných dřevin s následným užitím barevných, tvarových i listových kulivarů v kompozici parku.
Zásadním činem pro tyto výsadby bylo založení školky pro vypěstování a dopěstování stromů a keřů do lázeňského parku. Teb byl již koncipován postupně postupně jako park zámecký pro připravovanou přestavbu a dostavbu budovy lázní na zámek, ke které došlo v letech 1849-1859. Pro založení školky byla na podzim 1841 asi 1 km od lázeňského domu v lesním komplexu vykácena cca 2 ha plocha, vytrhány pařezy, odsraněny kameny a celá plocha rekultivována a oplocena. Tato školka byla určena výhradně pro okrasné dřeviny, protože pro dřeviny ovocné byla založena školka na jiném místě.

Již na podzim 1842 zahradník Zahn zakoupil z buvenečkého parku v Praze na 100 taxonů exotických dřevin kultivárů. Ty byly ještě téhož podzim do nově založené zahrady zaškolkovány. Na okraji této zahrady byl postaven malý zahradní domek, do kterého byl nastěhován hlídač. V úprávách se pokračovalo i příštího roku, kdy došla do Chudenic a byla této zahradě vysázena zásilka objednaných dřevin z Flottbecku od školkařské firmy James Booth a synové. V této zásilce byla mimo jiné dřeviny douglaska tisolistá, která zde dodnes dominuje svou impozantní velebností a mimořádnou krásou a je zřejmě nejstarším jedincem tohoto druhu na evropském kontinentě.

S názvem Americká zahrada je poprvé spojen zápis v Černínově deníku z 20.9.1844, kdy si Černín prohlédl zahradu, s uspokojením konstatoval její dobrý stav a zejména úspěšnou introdukci dřevin, z nichž pouze málo zahynulo. Tehdy si Černím poznamenal, že chudenický vrchní Jílek nazval tůto školku s převahou dřevin ze severní Ameriky Americkou partií.

Původní centrální část parku o rozsahu 12 ha zůstala ve své podstatě zachována a relativně udržována, takže spolu s opraveným zámkem dodnes tvoří kompoziční vrchol rozsáhlého krajinného obrazu.

Chudenický park a krajina jsou dodnes proslaveny hlavně Americkou zahradou, která je zřejmně evropským unikátem jak svou podstatou, tak i obsahem.

Copyright © 2005-2006 Matěj Szendi | administrace